Jak je Tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů! Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!...Den v Tvých nádvořích je lepší než jinde tisíc...           Ž 84                        

Na území naší farnosti se nachází 5 kostelů a 3 kaple. 

Farní kostel Navštívení Panny Marie ve Svitavách.

Kostel svatého Jiljí ve Sitavách.

Kostel svatého Josefa ve Svitavách.

Kostel Nejsvětější Trojice v Javorníku.

Kostel svaté Máří Magdalény v Kamenné Horce.

Kaple svatého Vincenta v Ústavu sociální péče ve Svitavách.

Kaple svaté Anny v Lánech.

Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Lánech.

Fara ve Svitavách


Farní kostel Navštívení Panny Marie
Historie kostela
Kostel Navštívení Panny Marie vznik zřejmě spolu s původním jádrem města Svitav kolem roku 1250.  Dodnes je patrná románská dispozice  původní stavby: jednolodní prostora  se dvěma osově umístěnými postranními kaplemi. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu- zakladatel města a Helenbert von Thurm - pravděpodobný lokátor, který zorganizoval založení města i přísun původního obyvatelstva převážně z německého západu a jihozápadu, zamýšleli asi učinit tento kostel farním kostelem města. Nicméně v blízkosti "nových Svitav" stál už asi sto let kostel sv. Jiljí (dnešní hřbitovní kostel) - zřejmý pozůstatek  premonstrátské kolonizace  z Litomyšle.
Listina z roku 1256 (první písemná zmínka) je záznamem o smírném vyřešení sporu  mezi olomouckým biskupem a litomyšlským opatem: město i okolí bude náležet další staletí  olomouckým biskupům, zatímco obsazováním far (tedy i svitavské) budou pověřeni litomyšlští premonstráti. Svitavský farář vykonával ve městě zároveň písařský úřad a spolu s rychtářem předsedal městskému soudu.
V roce 1344 vzniká v blízkosti Svitav litomyšlské biskupství, marně usilující o připojení svitavské farnosti k litomyšlské diecézi. V letech 1357-1376 se v listinách objevuje jméno prvního svitavského faráře, kterým byl kanovník litomyšlské biskupské kapituly Radimír.
Za husitských válek se do Svitav uchýlila litomyšlská biskupská kapitula a usadila se při tomto kostele na svitavském náměstí.  Husitská vojska Svitavami několikrát prošla, v roce  1424 vydrancovala město i kostel. Na prosby obyvatel Svitav však kostel zcela nezničila.
Premonstráti  spolu se svitavskými měšťany  kostel znovu obnovili a setrvali při něm až do roku 1554, kdy po smrti posledního z farářů premonstrátského řádu ve Svitavách -Wolfganga opouštějí zbylí dva bratři město. V období let 1503-1804 byl svitavským farním kostelem  kostel sv. Jiljí, zatímco kostel na náměstí byl nazýván  marianským (Mariakirche nebo Frauenkirche) nebo městský (Stadtkirche). Po zániku starobylého práva premonstrátů obsazovat svitavskou faru v roce 1550 (spolu s formálním  zánikem litomyšlského biskupsví) obsazuje olomoucký biskup (od roku 1777 arcibiskup) svitavskou faru diecézními kněžími, kteří měli od roku 1559 vesměs děkanskou hodnost.
Během třicetileté války byl zřejmě spolu s městem poškozen a vydrancován i městský mariánský kostel.
Svitavská děkanská matrika zaznamenává k roku 1672, že tento kostel byl vysvěcen na svátek Narození Panny Marie slavený v neděli po svátku sv.Jiljí. Obraz Narození Panny Marie zdobil i hlavní oltář. Celá přístavba po levé straně směrem od vchodu vznikla před rokem 1781, věž se "známou zvonkohrou" prokazatelně existovala v 18. století.
4. září 1781 vypukl ve městě obrovský požár, který město uvnitř hradeb téměř beze zbytku zničil. Těžce poškozen byl i mariánský kostel. V letech 1783-1795 byl postupně rekonstruován a přestavěn do dnešní pozdně barokní podoby litomyšlským stavitelem Matějem Rosou, krov vytvořil svitavský měšťan a tesařský mistr Johann Hüller. Hlavní loď byla prodloužena o šest měr, vystavěna vstupní část s kůrem pro varhany, věž a první patro přístavby po pravé straně kněžiště. Úhrnná suma, za niž byl kostel rekonstruován, dosáhla výše 13 692 zlatých. V těžkých podmínkách při souběžné rekonstrukci města byla pořízena i výzdoba interiéru.
Kostel byl zasvěcen v říjnu 1796 Navštívení Panny Marie a 7. května 1804 slavnostně vysvěcen olomouckým světícím biskupem Aloisem Josefem hrabětem Kolowratem. Zároveň se stal kostelem farním.
K rozsáhlejším rekonstrukcím kostela došlo v r. 1838 za děkana Ferdinanda Stuchlicka a v r. 1892 za děkana Paulera, který pořídil i plynové osvětlení. V roce 1854 vznikla i oratoř nad pravou přístavbou kněžiště.
V roce 1865 byla zvýšena věž a opatřena hodinami. Zvony kostela, pořízené po požáru v roce 1781 (tři zvony a umíráček), byly rekvírovány k válečným účelům spolu se zvony kostela sv. Jiljí. Jediný zvon na věži kostela patřil kostelu sv. Jiljí a byl po svém návratu v roce 1947 umístěn na věž kostela Navštívení Panny Marie. V obou věžích jsou uloženy  pamětní spisy, z nichž nejstarší je z roku 1784.
 
Interier kostela
Obraz Navštívení Panny Marie nad hlavním oltářem namaloval v roce 1795 člen vídeňské c.k.  malířské akademie Hubert Mauer.
Pro postranní oltáře v hlavní lodi namaloval pod dohledem huberta Mauera v r. 1797 jiný vídeňský malíř Georg Tonninger obraz Nalezení sv. Kříže (se sv. Helenou) a sv. Valentina. Obraz Nalezení sv. Kříže byl v r. 1905 nahrazen mistrovskou kopii dalšího vídeňského malíře Franze Zimmermanna.
Brněnští umělci Andreas Schweigel, Johann Weil (Beil) a A.Joch vytvořili sochy sv. Petra a Pavla po stranách  hlavního oltáře, andělů "nesoucích" obraz  nad  hlavním oltářem, kazatelnu, křtitelnici s baldachýnem a skříň pro varhany.
Kříž nad vstupem do pravé postranní kaple vytvořil neznámý mistr na přelomu 17. a 18. století.
Obrazy křížové cesty pořídil roku 1838 děkan Stuchlicek. Autorem je novojičínský malíř Berger.
Nástropní fresky vznikly v roce 1892. Zobrazují životní pouť Panny Marie a vytvořil je šumperský malíř Karl Brachtl.
Varhany kostela vystavěl v roce 1798 Ignaz Staudinger, generální rekonstrukci provedl v roce 1892 karl Neusser.
Barevná okna věnovali kostelu koncem 19. století svitavští měšťané Josef a Antonie Freislerovi.
Nový kamenný oltář, ambon a sedes vytvořila podle návrhu brněnského architekta Jana Kratochvíla firma kamenosochařství SVEC s.r.o. brodek u Prostějova.
Prostor pod kůrem odděluje od hlavní lodi kostela prosklená stěna, kterou navrhl ing.arch. Boris Medek a zhotovila firma Truhlářství Holas Hradec nad Svitavou. Vitráž s námětem sedmi darů Ducha svatého  vytvořila firma VITRAIL SERVIS Petr Hoplíček, Zábřeh na Moravě podle návrhu Sabiny Kratochvílové.

Rekonstrukce kostela 1993-1994
V souvislosti s rekonstrukcí svtavského náměstí, která si vyžádla asi 110mil. Kč, poskytlo zastupitelstvo města Svitav 4 miliony Kč na generální opravu farního kostela. Celkové náklady dosáhly 5,2mil. Kč, částka na opravu interieru kostela byla asi 1,5mil. Kč.
Exterier kostela
Ze střechy byla strhána stará krytina a šindel a postupně  nahrazena tzv. bonským šindelem.  Na hlavní věži bylo odstraněno staré zinkové plechování od lucerny výše, obití vyměněno, dřevěné součásti natřené nátěrem proti červotoči a opatřeny novým měděným oplechováním. V roce 1992 byl vyměněn poškozený kříž na věži za nový, který zhotovil sochař p. Janda z Osíka. Na sanktusové věžičce bylo rovněž strženo staré oplechování, vyměněny některé dřevěné části, provedeny nátěry a nové oplechování. Byla otlučena stará omítka a nahrazena novou. Důležitou součástí oprav bylo odvlhčení zdiva tzv. elektroosmózou. Byl opraven ciferník věžních hodin, sluneční hodiny a upraveno okolí kostela. V nevyužité venkovní kapli byla instalována prodejna náboženské literatury nakladatelství Trinitas.
Interier kostela
Kostel byl nově vymalován, liturgický prostor upraven podle zásad pokoncilní liturgické obnovy. Tzv. "stará sakristie" byla upravena na zpovědní místnost. Proražením nových dveří byl zpřístupněn kůr z lodi kostela. Nově byly uspořádány obrazy Křížové cesty, částečně rekonstruovány nástropní malby. V hlavní lodi byla položena nová dlažba. Později bylo v lavicích instalováno elektrické topení.             
Mše svaté:
Neděle 9:30, pondělí, úterý, středa a pátek 18:00 (zimní čas) - 18:30 (letní čas - to krom pondělka), čtvrtek 9:00. Poutní slavnost 31.5.
nahoru

 

Kostel svatého Jiljí
Hřbitovní kostel sv. Jiljí byl založen již kolem r. 1170 litomyšlskými premonstráty. Jedná se o trojlodní baziliku s emporami nad bočními loděmi. V průčelí je věž s cibulovitou bání a po jejích stranách schodiště na empory. Interiér je barokní ze 17. a 18. století.
Pouť se zde slaví první neděli v září.
Mše svaté zde bývají v letním čase v pondělí v 18:30.
nahoru

 

Kostel svatého Josefa
Trojlodní cihlová stavba kostela sv. Josefa postevená ve stylu ranné gotiky byla založena  v roce 1894 spolu s přilehlým klášterem Redemptoristů. Stojí na katastru obce Čtyřicet Lánů. Byla vybudována na základě plánů dvorního stavitele  Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Stavbu prováděl stavitel Václav Ryšavý. Vnitřní malby zhotovil kostelní malíř Erwin Bubeník z Lince v roce 1910. 
Bohatá vnitřní dekorace pochází z dílny Maxe Schmalzla. Hlavní oltář a čtyři postranní oltáře, bohatě zdobená kazatelna jsou dílem Ferdinanda Stufflessera ze Sv. Ulrichu v Tyrolích. Oltářní stůl z mramoru je dílem J.E. Tomaly z Brna.  Na zdech hlavní lodi chrámu stojí sedm soch.  Pozoruhodné jsou sochy Sv. Josefa  a apoštolů sv. Ondřeje a sv. Jakuba.  Věže kostela byly opatřeny zvony, které do 1. světové války byly  největšími zvony  ve Svitavách.  Slavnostního otevření a vysvěcení se kostel dočkal v roce 1896.

Ke kostelu patřil klášter redemptoristů, kteří do Svitav přešli z koleje z Koclířova, kde tato kolej vznikla roku 1855. V roce 1950 při akci StB, která byla namířena proti klášterům  byla tato kolej zrušena a redemptoristé odvezeni do oblasti Králík. Po jejich odchodu budovu kláštera získala nemocnice a zřídila zde lůžková oddělení.

V současné době probíhá renovace tohoto kostela - blíže viz stránky Nadačního fondu kostela sv. Josefa.

Pouť se zde slaví 19.března.

Mše svaté: Sobota 18:00 a Neděle 7:30

nahoru


 

Kostel Nejsvětější Trojice
Pozdně barokní kostel z doby kolem r. 1800 s hranolovou věží s cibulovitou bání. Interiér z 1. pol. 19. století. Poutní mše svatá v Javorníku je na slavnost Nejsvětější Trojice.
nahoru

 

Kostel svaté Máří Magdalény
Původně gotický kostel, přestavěn r. 1749 barokně.  Jako vstupní brána na hřbitov slouží hranolová, pozdně gotická zvonice z 2. poloviny 15. století. V r. 2011 byla dokončena I. etapa opravy kostela - vnější část.
 
 Mše svatá v Kamenné Horce je zpravidla každou první neděli v měsíci v 11 hodin.
nahoru

 

Kaple svatého Vincenta
Novorománská kaple sv.Vincence z r.1867 je součátí Ústavu sociální péče.
Mše svaté: úterý, čtvrtek a neděle 16:30
nahoru

 

Kaple svaté Anny
Zatím není popis
nahoru

 

Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie
Zatím není popis 
nahoru

 

Římskokatolická fara ve Svitavách
Raně barokní budova fary z let 1626-35 se nachází pod kostelem sv. Jiljí.
nahoru