Jak je Tvůj příbytek milý, Hospodine
zástupů! Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé
tělo plesají vstříc živému Bohu!...Den v Tvých nádvořích je lepší než
jinde tisíc...
Ž 84 |
|
Na území naší farnosti
se nachází 5 kostelů a 3 kaple.
Farní kostel Navštívení Panny
Marie ve Svitavách.
Kostel svatého
Jiljí ve Sitavách.
Kostel svatého
Josefa ve Svitavách.
Kostel
Nejsvětější Trojice v Javorníku.
Kostel svaté
Máří Magdalény v Kamenné Horce.
Kaple svatého
Vincenta v Ústavu sociální péče ve Svitavách.
Kaple svaté Anny
v Lánech.
Kaple
Neposkvrněného početí Panny Marie v Lánech.
Fara ve Svitavách
Farní kostel
Navštívení Panny Marie
Historie
kostela
Kostel Navštívení Panny Marie vznik zřejmě spolu s původním
jádrem města Svitav kolem roku 1250. Dodnes je patrná románská
dispozice původní stavby: jednolodní prostora se dvěma osově
umístěnými postranními kaplemi. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu-
zakladatel města a Helenbert von Thurm - pravděpodobný lokátor, který
zorganizoval založení města i přísun původního obyvatelstva převážně z německého
západu a jihozápadu, zamýšleli asi učinit tento kostel farním kostelem města.
Nicméně v blízkosti "nových Svitav" stál už asi sto let kostel sv. Jiljí (dnešní
hřbitovní kostel) - zřejmý pozůstatek premonstrátské kolonizace z
Litomyšle.
Listina z roku 1256 (první písemná zmínka) je záznamem o smírném
vyřešení sporu mezi olomouckým biskupem a litomyšlským opatem: město i
okolí bude náležet další staletí olomouckým biskupům, zatímco obsazováním
far (tedy i svitavské) budou pověřeni litomyšlští premonstráti. Svitavský farář
vykonával ve městě zároveň písařský úřad a spolu s rychtářem předsedal městskému
soudu.
V roce 1344 vzniká v blízkosti Svitav litomyšlské biskupství, marně
usilující o připojení svitavské farnosti k litomyšlské diecézi. V letech
1357-1376 se v listinách objevuje jméno prvního svitavského faráře, kterým byl
kanovník litomyšlské biskupské kapituly Radimír.
Za husitských válek se do
Svitav uchýlila litomyšlská biskupská kapitula a usadila se při tomto kostele na
svitavském náměstí. Husitská vojska Svitavami několikrát prošla, v
roce 1424 vydrancovala město i kostel. Na prosby obyvatel Svitav však
kostel zcela nezničila.
Premonstráti spolu se svitavskými
měšťany kostel znovu obnovili a setrvali při něm až do roku 1554, kdy po
smrti posledního z farářů premonstrátského řádu ve Svitavách -Wolfganga
opouštějí zbylí dva bratři město. V období let 1503-1804 byl svitavským farním
kostelem kostel sv. Jiljí, zatímco kostel na náměstí byl nazýván
marianským (Mariakirche nebo Frauenkirche) nebo městský (Stadtkirche). Po zániku
starobylého práva premonstrátů obsazovat svitavskou faru v roce 1550 (spolu s
formálním zánikem litomyšlského biskupsví) obsazuje olomoucký biskup (od
roku 1777 arcibiskup) svitavskou faru diecézními kněžími, kteří měli od roku
1559 vesměs děkanskou hodnost.
Během třicetileté války byl zřejmě spolu s
městem poškozen a vydrancován i městský mariánský kostel.
Svitavská děkanská
matrika zaznamenává k roku 1672, že tento kostel byl vysvěcen na svátek Narození
Panny Marie slavený v neděli po svátku sv.Jiljí. Obraz Narození Panny Marie
zdobil i hlavní oltář. Celá přístavba po levé straně směrem od vchodu vznikla
před rokem 1781, věž se "známou zvonkohrou" prokazatelně existovala v 18.
století.
4. září 1781 vypukl ve městě obrovský požár, který město uvnitř
hradeb téměř beze zbytku zničil. Těžce poškozen byl i mariánský kostel. V letech
1783-1795 byl postupně rekonstruován a přestavěn do dnešní pozdně barokní podoby
litomyšlským stavitelem Matějem Rosou, krov vytvořil svitavský měšťan a tesařský
mistr Johann Hüller. Hlavní loď byla prodloužena o šest měr, vystavěna vstupní
část s kůrem pro varhany, věž a první patro přístavby po pravé straně kněžiště.
Úhrnná suma, za niž byl kostel rekonstruován, dosáhla výše 13 692 zlatých. V
těžkých podmínkách při souběžné rekonstrukci města byla pořízena i výzdoba
interiéru.
Kostel byl zasvěcen v říjnu 1796 Navštívení Panny Marie a 7.
května 1804 slavnostně vysvěcen olomouckým světícím biskupem Aloisem Josefem
hrabětem Kolowratem. Zároveň se stal kostelem farním.
K rozsáhlejším
rekonstrukcím kostela došlo v r. 1838 za děkana Ferdinanda Stuchlicka a v r.
1892 za děkana Paulera, který pořídil i plynové osvětlení. V roce 1854 vznikla i
oratoř nad pravou přístavbou kněžiště.
V roce 1865 byla zvýšena věž a
opatřena hodinami. Zvony kostela, pořízené po požáru v roce 1781 (tři zvony a
umíráček), byly rekvírovány k válečným účelům spolu se zvony kostela sv. Jiljí.
Jediný zvon na věži kostela patřil kostelu sv. Jiljí a byl po svém návratu v
roce 1947 umístěn na věž kostela Navštívení Panny Marie. V obou věžích jsou
uloženy pamětní spisy, z nichž nejstarší je z roku 1784.
Interier
kostela
Obraz Navštívení Panny Marie nad hlavním oltářem namaloval v
roce 1795 člen vídeňské c.k. malířské akademie Hubert Mauer.
Pro
postranní oltáře v hlavní lodi namaloval pod dohledem huberta Mauera v r. 1797
jiný vídeňský malíř Georg Tonninger obraz Nalezení sv. Kříže (se sv. Helenou) a
sv. Valentina. Obraz Nalezení sv. Kříže byl v r. 1905 nahrazen mistrovskou kopii
dalšího vídeňského malíře Franze Zimmermanna.
Brněnští umělci Andreas
Schweigel, Johann Weil (Beil) a A.Joch vytvořili sochy sv. Petra a Pavla po
stranách hlavního oltáře, andělů "nesoucích" obraz nad hlavním
oltářem, kazatelnu, křtitelnici s baldachýnem a skříň pro varhany.
Kříž nad
vstupem do pravé postranní kaple vytvořil neznámý mistr na přelomu 17. a 18.
století.
Obrazy křížové cesty pořídil roku 1838 děkan Stuchlicek. Autorem je
novojičínský malíř Berger.
Nástropní fresky vznikly v roce 1892. Zobrazují
životní pouť Panny Marie a vytvořil je šumperský malíř Karl Brachtl.
Varhany
kostela vystavěl v roce 1798 Ignaz Staudinger, generální rekonstrukci provedl v
roce 1892 karl Neusser.
Barevná okna věnovali kostelu koncem 19. století
svitavští měšťané Josef a Antonie Freislerovi.
Nový kamenný oltář, ambon a
sedes vytvořila podle návrhu brněnského architekta Jana Kratochvíla firma
kamenosochařství SVEC s.r.o. brodek u Prostějova.
Prostor pod kůrem odděluje
od hlavní lodi kostela prosklená stěna, kterou navrhl ing.arch. Boris Medek a
zhotovila firma Truhlářství Holas Hradec nad Svitavou. Vitráž s námětem sedmi
darů Ducha svatého vytvořila firma VITRAIL SERVIS Petr Hoplíček, Zábřeh na
Moravě podle návrhu Sabiny Kratochvílové.
Rekonstrukce kostela
1993-1994
V souvislosti s rekonstrukcí svtavského náměstí, která si
vyžádla asi 110mil. Kč, poskytlo zastupitelstvo města Svitav 4 miliony Kč na
generální opravu farního kostela. Celkové náklady dosáhly 5,2mil. Kč, částka na
opravu interieru kostela byla asi 1,5mil. Kč.
Exterier kostela
Ze střechy byla strhána stará krytina a šindel a postupně
nahrazena tzv. bonským šindelem. Na hlavní věži bylo odstraněno staré
zinkové plechování od lucerny výše, obití vyměněno, dřevěné součásti natřené
nátěrem proti červotoči a opatřeny novým měděným oplechováním. V roce 1992 byl
vyměněn poškozený kříž na věži za nový, který zhotovil sochař p. Janda z Osíka.
Na sanktusové věžičce bylo rovněž strženo staré oplechování, vyměněny některé
dřevěné části, provedeny nátěry a nové oplechování. Byla otlučena stará omítka a
nahrazena novou. Důležitou součástí oprav bylo odvlhčení zdiva tzv.
elektroosmózou. Byl opraven ciferník věžních hodin, sluneční hodiny a upraveno
okolí kostela. V nevyužité venkovní kapli byla instalována prodejna náboženské
literatury nakladatelství Trinitas.
Interier kostela
Kostel byl nově vymalován, liturgický prostor upraven podle
zásad pokoncilní liturgické obnovy. Tzv. "stará sakristie" byla upravena na
zpovědní místnost. Proražením nových dveří byl zpřístupněn kůr z lodi kostela.
Nově byly uspořádány obrazy Křížové cesty, částečně rekonstruovány nástropní
malby. V hlavní lodi byla položena nová dlažba. Později bylo v lavicích
instalováno elektrické
topení.
Mše svaté:
Neděle 9:30, pondělí, úterý, středa a pátek 18:00 (zimní čas)
- 18:30 (letní čas - to krom pondělka), čtvrtek 9:00. Poutní slavnost
31.5.
Hřbitovní kostel sv. Jiljí byl založen již kolem r. 1170
litomyšlskými premonstráty. Jedná se o trojlodní baziliku s emporami nad bočními
loděmi. V průčelí je věž s cibulovitou bání a po jejích stranách schodiště na
empory. Interiér je barokní ze 17. a 18. století.
Pouť se zde slaví první neděli v září.
Mše svaté zde bývají v letním čase v pondělí v 18:30.
Trojlodní cihlová stavba kostela sv. Josefa postevená ve stylu
ranné gotiky byla založena
v roce 1894 spolu s přilehlým klášterem Redemptoristů. Stojí na
katastru obce Čtyřicet Lánů. Byla
vybudována na základě plánů dvorního stavitele Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Stavbu prováděl stavitel Václav
Ryšavý. Vnitřní malby zhotovil kostelní
malíř Erwin Bubeník z Lince v roce 1910.
Bohatá vnitřní dekorace
pochází z dílny Maxe Schmalzla. Hlavní oltář a čtyři postranní oltáře,
bohatě zdobená kazatelna jsou dílem
Ferdinanda Stufflessera ze Sv. Ulrichu
v Tyrolích. Oltářní stůl z mramoru je dílem J.E. Tomaly
z Brna. Na zdech hlavní lodi
chrámu stojí sedm soch. Pozoruhodné
jsou sochy Sv. Josefa a apoštolů
sv. Ondřeje a sv. Jakuba. Věže
kostela byly opatřeny zvony, které do 1. světové války byly největšími zvony ve Svitavách. Slavnostního otevření a vysvěcení se
kostel dočkal v roce 1896.
Ke kostelu patřil
klášter redemptoristů, kteří do Svitav
přešli z koleje z Koclířova, kde tato kolej vznikla roku 1855. V roce 1950
při akci StB, která byla namířena proti
klášterům byla tato kolej zrušena a
redemptoristé odvezeni do oblasti Králík. Po jejich odchodu budovu kláštera
získala nemocnice a zřídila zde
lůžková oddělení.
V současné době
probíhá renovace tohoto kostela - blíže viz stránky Nadačního fondu kostela sv.
Josefa.
Pouť se zde slaví
19.března.
Mše svaté: Sobota
18:00 a Neděle 7:30
nahoru
Kostel
Nejsvětější Trojice
Pozdně barokní kostel z doby kolem r. 1800 s
hranolovou věží s cibulovitou bání. Interiér z 1. pol. 19. století. Poutní mše
svatá v Javorníku je na slavnost Nejsvětější Trojice.
Kostel svaté
Máří Magdalény
Původně gotický kostel, přestavěn r. 1749 barokně. Jako
vstupní brána na hřbitov slouží hranolová, pozdně gotická zvonice z 2. poloviny
15. století. V r. 2011 byla dokončena I. etapa opravy kostela - vnější
část.
Mše svatá v Kamenné Horce je zpravidla každou první
neděli v měsíci v 11 hodin.
Novorománská kaple sv.Vincence z r.1867 je součátí Ústavu
sociální péče.
Mše svaté: úterý, čtvrtek a neděle 16:30
Zatím není popis
Kaple
Neposkvrněného početí Panny Marie
Římskokatolická
fara ve Svitavách
Raně barokní budova fary z let 1626-35 se
nachází pod kostelem sv. Jiljí.